Putin, Free for use under the Pixabay Content License

Vladimir Putin a ruských sedm: Kdo zdědí Putinův trůn

Vladimir Putin a jeho nástupci. Washington Post zveřejnil 18. září přehled sedmi mužů, kteří by teoreticky mohli po Vladimiru Putinovi převzít vedení Ruska. Text vyšel těsně před parlamentními volbami do Státní dumy a konstatuje, že Putinovo sevření Ruska je stále pevné. Preferovaný dědic ale neexistuje, nebo o něm na Západě nevíme.

Trocha čísel

Rusko vede válku proti Ukrajině od 24. února 2022, a 22. září 2026 od invaze uplynulo 1671 dní. Putinovi je 73 let a stojí v čele země déle než čtvrt století. Ústavní referendum z roku 2020 mu umožňuje zůstat u moci do roku 2036.

Podle Foreign Policy Research Institute nic nenaznačuje, že by se moci dobrovolně vzdal, dokud bude naživu. Pokud prezident rezignuje, zemře nebo nemůže úřad vykonávat, přebírá jeho pravomoci předseda vlády. Tak se Putin stal úřadujícím prezidentem po rezignaci Borise Jelcina 31. prosince 1999.

Jde ale o přechodné řešení, protože předčasné volby se musejí konat do tří měsíců. Prvním v řadě je dnes premiér Michail Mišustin, který vede vládu od roku 2020. Podle Washington Post ruské bezpečnostní elity vnímají Mišustina jako outsidera. Je jednoznačné, že u moci by Mišutin nezůstal dlouho.

Ruských sedm: Kdo je kdo

  • Michail Mišustin, premiér od roku 2020 a formálně první v řadě nástupnictví, 60 let,
  • Alexej Djumin, bývalý člen Putinovy ochranky, zástupce šéfa GRU, velitel Sil zvláštních operací při anexi Krymu v roce 2014, náměstek ministra obrany a guvernér Tulské oblasti. Od roku 2024 je tajemníkem Státní rady, 54 let,
  • Dmitrij Patrušev, místopředseda vlády od roku 2024 a syn Nikolaje Patruševa, bývalého šéfa FSB, 48 let,
  • Boris Kovalčuk, předseda Účetní komory a syn podnikatele Jurije Kovalčuka. Otec podle Atlantic Council prosazoval jeho přesun do čela některé z velkých státních firem, Putin s tím ale nesouhlasil, 48 let,
  • Denis Manturov, dlouholetý ministr průmyslu a obchodu, který od roku 2022 dohlíží na zbrojní sektor. Od roku 2024 je prvním místopředsedou vlády. 57 let
  • Sergej Sobjanin, starosta Mosky od roku 2010, 68 let,
  • Sergej Kirijenko, bývalý premiér z roku 1998, později šéf Rosatomu, dnes odpovědný za vnitřní politiku Kremlu. 64 let.

Různé klany, různé zájmy

Kandidáti nepředstavují jednu skupinu. Patrušev a Kovalčuk podle přehledu zastupují jakousi „šlechtu“ dětí vlivných otců. Komentátor 19FortyFive navíc upozorňuje, že několik jmen nemá vazby na bezpečnostní složky, které z Putinovy vlády nejvíce těžily.

Vladimir Putin, www.kremlin.ru, CC BY 4.0
Vladimir Putin, www.kremlin.ru, CC BY 4.0

Podle Washington Post je systém v Rusku postavený tak, aby žádný jednotlivec nenashromáždil dost moci k přímému vyzvání prezidenta Putina. Rozhodne schopnost sestavit nejúčinnější koalici spojenců a institucí.

Kirijenko stojí za programem Čas hrdinů, který připravuje válečné veterány na kariéru ve státní správě a který Kreml označuje za formování nové elity. Výsledky jsou zatím smíšené, protože většina absolventů získala spíše poradní nebo symbolické posty. Pokud se program osvědčí, může mu ale zajistit síť loajálních lidí v úřadech.

Vladimir Putin: Sovětská vláda gerontokracie jako varování režimu

Většina jmen ve věku do necelých šedesáti let, zatímco Putinova generace je opomíjena. Šéfovi FSB Alexandru Bortnikovovi, který službu řídí od roku 2008, bude v listopadu 75 let. Západní analytici se domnívají, že se Putin snaží vyhnout sovětskému scénáři z let 1982–1985.

Po Leonidu Brežněvovi tehdy vedl stranu jen něco přes rok Jurij Andropov a poté zhruba rok Konstantin Černěnko, než nastoupil Michail Gorbačov. Teze, že období nemocných starců dalo Západu příležitost oslabit SSSR, je oblíbenou kremelskou teorií.

Seznam sedmi jmen byl vytvořen západními médii, a proto není jisté, kdo Putina nahradí. Ukazuje ale, jak ruský systém vypadá. Bez určeného dědice, s několika soupeřícími skupinami a s ústavním mechanismem, který počítá jen s přechodným řešením. Jedno je ale jisté. Rusko po Putinovi bude Rusku za Putina pravděpodobně velmi podobné.

Zdroj: The Washington Post, 19FortyFive, iNKORR, Foreign Policy Research Institute
Autor/Licence fotografie: Putin, Free for use under the Pixabay Content License